Tisíc odstínů černobílé

Konec Gutenbergovy galaxie předpověděli již před více než půlstoletím, zdá se však, že mylně. Černá písmena vinoucí se po bílém listu přitahují nejenom starší, ale i mladší generaci v dosud nevídané míře. Změna čtenářských návyků v posledních několika desetiletích ukazuje, že knihy a jimi zprostředkované informace žijí dál ve stále nových a nových podobách. Černobílá nemá jen pouhých padesát odstínů; jedinečným způsobem dokáže na sebe vzít všechny odstíny barevné stupnice, a činí tak náš svět čím dál zajímavějším a pestřejším.

Představit tuto různorodost psaného slova je posláním knižního veletrhu, jehož čestným hostem je nejenom maďarská literatura, ale i samotné Maďarsko v celé své barvitosti. Tuto barvitost představuje jak maďarský pavilon a s ním spojené programy, tak i nově vydané knihy, které nabízejí českému čtenáři nejenom maďarskou literaturu, ale i možnost pohlédnout na sebe v maďarském a středoevropském zrcadle. Vycházeje z této rozmanitosti připomíná maďarský pavilon kolotoč, který láká návštěvníky na pouťové atrakce; budou zde jarmareční produkce a vyvolávači, hudba i ukázky gastronomie - návštěvníci budou mít možnost okusit všechny tyto maďarské chutě a také se budou moci setkat se zajímavými osobnostmi, které se svými díly řadí mezi nejčtenější autory současné evropské literatury. Podíleli jsme se na prezentaci takových autorů, jako je Péter Esterházy, Péter Nádas, Krisztina Tóth, György Spiró, László F. Földényi a János Háy, z jejichž děl budou číst ukázky známí čeští herci, a s těmi, co navštíví Prahu, budou debatovat známí čeští publicisté. V jubilejním roce pádu komunizmu ve střední Evropě vychází antologie maďarské katolické literatury 20. století, která vyplní chybějící mezery v této oblasti. Maďarští literární souputníci Jaroslava Durycha či Jakuba Demla odstraňují bílá místa v dějinách maďarsko-českých kulturních vztahů a dokládají sílu křesťanského humanizmu, který toho tolik vykonal a stále vykonává v boji proti totalitnímu způsobu myšlení.

Ve znamení rozmanitosti je kladen důraz i na vydávání vědecké literatury. Knihy Richarda Pražáka a Simony Kolmanové poskytují vhled do dějin maďarsko-českých vztahů. V rámci programu představíme návštěvníkům, jaký význam pro Maďarsko má Bohumil Hrabal, co pro jeho překladatele a čtenáře znamená jeho vypravěčské umění. O okolnostech zrození moderního českého národa v 19. století pojednává monografie věnovaná Jánu Kollárovi, tvůrci básnické skladby Slávy dcera, ve které její autor, bohemista Róbert Kiss Szemán osvětluje, čím se Pešť a Budín přičinily o české národní obrození. Zajímavé zrcadlo nabízí české kultuře také publikace přibližující bádání maďarských bohemistů, představující vývoj a nejnovější výsledky maďarské bohemistiky. Pestrá paleta témat svědčí o tom, jak mnohovrstevnatá je přítomnost české kultury v Maďarsku. Beseda maďarských bohemistů u kulatého stolu bude zaměřená na to, co z české kultury považují za důležité a proč.

Balassiho institut zodpovídá za prezentaci maďarské kultury zahraničních Maďarů v Maďarsku a veškeré maďarské kultury v zahraničí. Šíří a popularizuje ve světě veškerou a ucelenou maďarskou kulturu, přičemž souběžně s tím přispívá také k prezentaci tradic a kultury zahraničních Maďarů v Maďarsku.

Institut je centrální rozpočtová organizace, vytvářející zázemí pro rozvoj mezinárodních kontaktů v oblasti kultury a vzdělávání, který od 1. března 2007 působí jako speciální odborné řídící centrum, stejně jako Goethe- Institut či anglický British Council. Jeho specifičnost je vyjádřena obsahovou náplní jeho činností, oblastí působení i metodikou práce.

Maďarský institut Praha (dříve Maďarské kulturní středisko v Praze) loni oslavil 60. výročí svého působení v České republice.

Za finanční účasti: